Pod nadvládou Yin 23: Bojový styl Opice

Náhle rozmazaným zrakem zahlédla, jak se na ni z výšky řítí Yoshino, s napřaženou paží proti jejímu srdci...

Náhle se jí na čele opět zjevil ten znak. V tu chvíli pocítila takový nával chakry, až z toho málem omdlela. Nehledě na tu změnu rychle vyskočila na nohy. Chytla Ookamiko za ruku, načež s ní mrštila na protější stranu. Ta za letu prorazila jednu skálu a pak se tvrdě zarazila do další. Sakuřin znak zase zmizel. Přenesla se k černovlásce, plná obav jestli není zraněná. Byla sice trochu omráčená, ale jinak jí nic vážného nebylo.
"Jsi v pořádku?" zeptala se starostlivě.
Yoshino na ni znaveně pohlédla.
"Sem dobrá," odpověděla klidně.
Růžovláska jí pomohla ven ze skály. Jemně jí oprášila špinavá záda.
"Ty sis nevzala prášek, viď?" pronesla káravým hlasem.
"Ne já! To originál zas něco vyvádí!" zavrtěla nesouhlasně hlavou.
Překvapeně pozvedla obočí.
"Ty jsi klon? Hmm... ovšem, to leccos vysvětluje," konstatovala.
Nepravá Nazuki pokrčila rameny.
"Riziko povolání."
Sakura se nad její ironickou poznámkou musela pousmát. Příšlo jí obdivuhodné, jak přesné její klony jsou. Za tu dobu si toho ani jednou nevšimla.
"Ta pečeť vážně funguje! Bez ní bych už nejspíš byla mrtvá!" začala z úplně jiného soudku.
"Jasně že funguje vždyť sem ji vytvořila já," pronesla pobaveně. "Tak se do toho pustíme. Myslim že zácvičný boj ti neuškodí."

Na cvičišti v Konoze

"Co mě budeš trénovat Yoshino-san? A o jaký druh tréningu vlastně jde? Je to taijutsu? Těžký taijutsu? Už se nemůžu dočkat až mě to naučíš!!!" mlel Lee pořád dokola.
Černovláska si jen masírovala spánky, protože začínala mít pocit, že ho odkopne do teplých krajů.
"Mohl bys na chvíli zmlknout?! A neřikej mi Yoshino-san!" zavrčela nevrle.
Ovšem ani tohle jí nebylo nic platné.
"Proč jsi tak podrážděná? Nejsi dnes ve své kůži? Doufám, že to moc neovlivní náš tréning!"
Dívce už pomalu začínaly vystupovat žilky na čele.
"Jestli nesklapneš tak žádnej tréning nebude!" zvýšila vynervovaně hlas.
"Ne! To mi přece nemůžeš udělat! Prosím ne, cokoliv jen tohle ne!!!" ječel jak smyslů zbavený, načež se jí s brekotem vrhl k nohám.
Ta se na něj pohoršeně dívala. Začaly ji celkem nepříjemně svrbět ruce, s chutí praštit do nečeho černozeleného.
"Jestli se mě teď hned nepustíš... " začala hlubokým hlasem.
Jen co zaslechl agresivitu v jejím tónu, ihned ji nechal.
Musela se velmi zhluboka a pomalu nadechnout, aby ho nechytla pod krkem.
"Tak fajn... ty víš co to je bojový styl opice že?" pronesla už klidněji.
Po chvilce zamyšlení kývl.
"Ano. Bojové styly zvířat vyžadují pochopení duše zvířete a vcítění se do něj. Tak člověk cvičící zvířecí styl boje pozná přírodu a zvýší svoji citovou schopnost a senzibilitu."
"Správně... Docela hodně o tom víš," řekla uznale.
"Ehm... dost se o to zajímám, ale Gai-sensei ještě neměl tu možnost, aby mě to naučil," pronesl, mírně v rozpacích.
"Od toho sem tady já," ušklíbla se.
Lee nasadil svůj typický blyštivý úsměv s palcem nahoru. Černovláska raději zavřela pravé oko, aby ho náhodou "nechtěně" nekopla do pozadí.
"Mohu mít otázku?"
"Spusť."
"Proč jsi mi vybrala zrovna tenhle styl Yoshino-s... ehm... Yoshino?"
"Protože si myslim že na tebe opice pasuje nejlíp," odpověděla s úsměvem. "Jo kdyby jenom ve stylu boje," pomyslela si pobaveně. "Asi takhle by to mělo vypadat."
Stoupla si doprostřed cvičiště. Malý okamžik zůstala stát, pak náhle vykopla pravou nohou do vzduchu, v úrovni její hlavy. Následovaly velice mrštné hbité výpady a skoky, ve většině případů šlo o nohy. Při pohledu na ni měl Lee pocit, jako by snad vážila pouhých několik gramů, vzhledem k lehkosti jejích pohybů. Nakonec skončila v dřepu, s levou nohou nataženou do strany, rukama rozpaženýma. Po chvíli se opět postavila.
"Uměl bys tohle napodobit?" zeptala se.
Černovlasý mladík, ještě ohromen z toho co právě předvedla, párkrát zamrkal, načež kývl.
"Myslím, že ano."
"Fajn tak do toho," pobídla ho.
Začal se soustředit. Pomalu si vybavoval její kroky a snažil si je vsugerovat. Po chvilce dělal úplně to samé, co předtím ona. Každý pohyb, každý výkop, každý skok... všechno bylo naprosto perfektní. Když vše zakončil ve stejné poloze, Yoshino nadšeně zatleskala.
"Skvělý... na poprvý fakt dokonalý! Ještě že si tak dobrý v taijustu jinak bysme se to učili snad věčnost," pronesla spokojeným hlasem.
Lee byl její pochvalou mírně překvapen, ale měl z toho velkou radost.
"Víš, Gaara je vážně dítětem štěstěny, že tě má," řekl, dívajíc se do jejích očí.
Trochu ji tím zaskočil, ale nedávala to na sobě nijak najevo.
"Hmm... jak se to vezme," odpověděla zarmouceným hlasem.
Zavládlo nepříjemné ticho.
"Heleď," začala, aby předešla dalším trapným situacím, "styl boje už ti de, tak co zkusit rovnou souboj? Takhle se toho naučíš mnohem víc."
"Souhlasím. Jen bych chtěl vědět, jaký styl ovládáš ty."
"Bojový styl draka," řekla klidně.
Vykulil oči, pusa mu klesla až někam ke kolenům.
"D-draka?!!! T-to ne!" koktal vystrašeně.
Dívka nechápavě pozvedla obočí.
"Je v tom snad nějaký problém?" otázala se.
Mladík nasucho polkl. Po čele mu stekl studený pot.
"N-ne... jen, že to asi nepřežiju ve zdraví."
"Heh... to se neboj dám na tebe bacha!" uklidnila ho s úsměvem.
Oba se postavili do svých pozic. Hleděli na sebe, každý vyčkávajíc na 1. útok toho druhého. Náhle Yoshino zamrkala. Leeho přepadly pochybnosti, jestli se něco neděje. Z ničeho nic uděřila do země pod sebou. Ta se okamžitě začala rozpadat na kusy, čímž ztratil pevnou půdu pod nohama. Avšak ještě dřív, než stačil dopadnout, ho jednou ze svých mocných ran odpálkovala až na druhou stranu cvičiště. Jeho tělo tvrdě dopadlo, načež jelo ještě několik desítek metrů, čímž za sebou zanechal velmi hlubokou rýhu v zemi. Avšak i přes to všechno se dokázal zase postavit. Byl celý poškrábaný a pohmožděný. Opřel se rukama o kolena, prudce oddechoval.
"Co se to s ní zase děje?! Tohle není součást tréningu!" pomyslel si, přičemž sledoval jak se k němu rozbíhá.
Už to nebyla ta samá Yoshino. Tohle byl někdo zcela jiný.
"Tak fajn, budu s ní muset bojovat." rozhodl se.
Zaujal postoj bojového stylu opice, zatímco už od něj byla jen pár metrů.
"Promiň mi to, ale musí to být," zašeptal.
Rozběhl se k ní. V tuto chvíli je od sebe dělil pouho pouhý metr. Otočil se kolem své osy, pravou nohou po zemi opsal kružnici. Ookamiko na levé ruce vyrostly drápy, načež se s ní napřáhla k úderu. Ve stejný okamžik oba provedli výpad. Lee proti ní vykopl pravou nohou s několika kilovým závažím, ona zas proti němu vymrštila svou levačku s deseti centimetrovými drápy...