Apríl!!! (2/2)

Nejdůležitější je ho najít. Jak se ale k němu přiblížit, aby ho ten jeho otravnej pes neinformoval ještě předtím, než vůbec vyrazím? A navíc, když už se mi to povede, jak ten vtípek provedu, aby si toho ani jeden nevšiml? A co když to prokoukne? Ne, tak chytrej teda rozhodně není...Má sice v hlavě jenom piliny, ale Kurenai je jiná, ta určitě vymyslí nějakou chytrou strategii...
Narutovi se hlavou ženou myšlenky, jako na horské dráze. Chvíli přemýšlí o tomhle, za chvíli už zase o něčem jiném...je jasné, že ho ta soutěž donutila přemýšlet. Vždyť ještě na pódium myslel, že to má v kapse, ale teď si tak jistý není...
„Kameru a sluneční brýle, jo, a ještě hologram !“ Naruto se ohlédl. Jeho kořist si právě vybírala výbavu na svou misi. Akamaru mu jako vždy ležel na hlavě.
Že nechytí blechy...Otřásl se nad tou myšlenkou a jeho pusa se vytvarovala do podoby jistého úšklebku.
„Nemyslíš na to, na co myslím, že myslíš, že ne?“ Hlas ho probral z jeho představ. Rychle se otočil a spatřil Sakuru.Ach ta má tak krásné vlasy. A ten její obličej...
„Naruto...ty už zase spíš???!!!“
„Ne, ne já jen...“ Pokoušel se vymyslet nějakou smysluplnou otázku. Sakuro ho ale přerušila.
„Ach Saske, tady jsi.Všude jsem tě hledala...“Jemným hláskem a nepřátelským úšklebkem naznačila, že už nemá na Naruta čas. Ten se sebral a odešel ven, na čerství vzduch.
„Tak jdeme strestat toho ubožáka, co ty nato Akamaru?“ Povzbudivé štěknutí Naruta přimělo, aby se otočil. Vždyť takhle mluvil o něm...má snad jeho na starosti? Snad na něm bude provádět ten jeho odporný vtípek na něm?!
„Tak hele, jestli mi provedeš něco odporného, tak tě asi...“ Naruto se neudržel. Vyjel na něj, Kiba se na něj díval nevinným pohledem. Akamaru se přihrbil, jako by chtěl každou chvíli skočit a roztrhat ho na kousky.
„...zabiju...“ Dořekl to trochu optimisticky, protože tím tónem přilákal pozornost všech ninju kolem. Vlastně to poslední slovo jen zašeptal.
„Ty si snad úplnej magor. Nechápu, jak někdo takového IQ vůbec mohl udělat zkoušky!!!“ Po těchto 2 větách se otočil a odkráčel. Naruto na něj koukal ještě dlouho s otevřenou pusou, ale nakonec usoudil, že čas běží, a proto se za ním nepozorovaně vydal. Kiba šel dlouho, cestou si prohlížel kameru a zabavoval Akamara různými druhy vtipů.
Kam vlastně jdou? Jestli jdou ke mě, jsou asi vážně úplně na hlavu...vždyť můj dům je odsud snad kilometr daleko!!! Naruto přemýšlel, ale nemohl dospět k žádnému kloudnému závěru.
Dlouho, dlouho poté spatřil velké sídlo...Orochimara!!! Nevěřil svým očím...on má udělat vtip jemu? Chudák...
Kiba chvíli číhal z úkrytu, ale nakonec se přeci jen vydal blíž. Naruto se ale neodvažoval vejít dovnitř, takže radši počkal na něj venku. (Tak teď tedy něco o Kibovi a Akamarovi...)

Když otevřel dveře do domu a vstoupil, položil svého nejvěrnějšího přítele před sebe, aby hlídal. Sám šel do všech koupelen a vzal z nich zrcadla. Byla velké obdélníkového tvaru, všechna stejná. Postavil je do kruhu ve vstupní hale a k jednomu postavil již zapnutý hologram Naruta.(Někdo asi nechápe, v čem to spočívá, tak tedy...)
„Saské“, opakuji Saské vejde do pokoje a uvidí Naruta, jak sedí v jeho oblíbeném křesle. Jelikož je to jeho největší nepřítel od té doby, co se přidal k Orochimarovi, hodí po něm svůj kunai...Ten se odrazí od jednotlivých zrcadel (velmi drahé, nebo spíše velmi těžce ukradené) a Saske bude v pasti. Nebude moc ven, bude tam trčet tak dlouho, dokud ho někdo nedostane ven a on ho mezitím natočí. (Já vím, není to nic moc-co jiného bychom taky mohli čekat od někoho jako je Kiba)
Sasuke přichází, všechno jde jako na drátkách. Vejde do okruhu zrcadel a Kiba začne natáček. Sasuke se naštve na Naruta a hodí po něm dokonce 2 kunaie!!! Marně se snaží dostat „živí“ ven, je tam v pasti.
(Tak teď už se dostal Kiba i Akamaru ven a Naruto na něj pořád ještě čeká...)
„Naruto, nemusíš se obtěžovat, vím že jsi tu a chceš na mě udělat nějakej ten pitomej vtípek, ale pamatuj si...nechtěl si mě znepřátelit!!!“ Po posledním slově po něm hodil výhružný pohled a blonďatý chlapec schovaný v koruně stromu se zamračil. Nehodlal prohrát, nad ním ne!!!
Sledoval ho. Ve vhodném okamžiku, kdy byl od svého psa co nejdál...(popíšu vám to tak, jak to vnímá Kiba...)
„Co, kde?“ Kiba uslyšel jakési šustění. „Kde je Akamaru?“ Ani na jeho nejhlasitější volání se nic neozývá...Vydá se tedy tam, kde svého malého, chlupatého přítele vyděl naposledy.
„NARUTO!!!“ Ano, je to on...stojí u mrtvého těla Akamara!!! „To jsi ho...?!“ Pláč naplňuje jeho duši. Jak to jen mohl udělat, proč...?! To jen kvůli té soutěži???
„Já tě zabiju, pomstím svého nejvěrnějšího přítele, jakého jsem kdy měl!!!“ Jeho slova zněla přesvědčivě, avšak Naruto měl na tváři stále škodolibí úsměv. Slzy mu stékají po jeho tvářích až na paže svírající kunai.
Ano, opravdu se ho chystá zabít.
Ano, opravdu se chystá pomstít Akamara.
Ano, to není žádný vtip.
Rozběhl se směrem k němu a zabodnul mu kunai do srdce. Proťal mu kůži, a pak samotný sval. Naruto padnul k zemi, pohřben Kibou!!!
Ne, ne, ne, ne, ne...takhle to být nemůže!!! Nemůže zemřít hlavní hrdina, to bychom se potom nic nedozvěděli , tak to tedy vrátíme zase hezky zpátky...
Rozběhl se směrem k němu, ale když se mu chystal zabodnou kunai do srdce, Naruto vyskočil na nejvyšší větev.
„Na chytej!!!“ Křiknul na něj a hodil mu malý bílý „předmět“. Kiba nevěděl, co to je, ale přesto se k tomu rozběhnul.
„Ale to je?!“
„Ano, Akamaru...“ Druhý, mrtví pes se změnil na Naruta a pak zanikl. Pravý blonďatý kluk se rozběhnul a zmizel v dáli. Kiba ještě nevzpamatován z jeho trapného vtípku se ani nezmohl na slovo.
„Takže si sedněte a můžeme začít!!!“ Hinata opět pozvedla mikrofon. Vedle ní se objevila velkoplošná televize.
„Začnete všemi známým a obdivovaným klukem jménem Sasuke...!“ Přestoupil s malým mikročipem.
„Sakura...“ Zašeptal tak tiše, že to prakticky slyšeli všichni. A kdyby někteří ne, určitě by to teď viděli...
Hodina, dvě...Naruto čeká až na vyhodnocení. Ten teplý ramen...ach...
„A je to tady, konečně jsme shlédli úplně všechny vtipy...“ dořekla Hinata a předstoupila s velkým pohárem, na němž bylo napsáno:“roční ramen zdrama“!
„Cena za největší vtípek neputuje nikam jinam než ...!“ Všichni se zachvěli. Nebylo člověka, který by to nechtěl vyhrát. „Tak už to řekni!!!“ Naruto si to „žbleptal“ jen tak pro sebe.
„...ke mě!!!“
„Co???!!!“ Vyhrkli všichni naruťáci najednou!!!
„Nerozumíte?!“
„Tak si tedy něco pustíme...“Hinata došla k televizi a vložila do něj čip. Na obrazovce se objevilo video o celým dni, vlastně i o tom předtím...Jak přemlouvá Naruta, Sasukeho, Nejiho... prostě všechny, kteří se dnes zúčastnili...