Yuhako Gaiden - Příběh o GOBI no HOUKOU

Setkání s Bohem

Jmenuji se Yuhako Saiko, býval sem Jinchuurikim 5 ocasatého démona Gobi no Houkou a dokud nezačalo mé dobrodružství, měl sem poklidný život. Povyprávím vám jak se ze mě stalo to co sem. Nejsem již ani člověk, ale ani démon. Nemám lidské tělo, ale ani tělo démona. Prakticky sám vůbec nevím co jsem a jaká je má pravá podoba. Na tomto světě sem již přes 123let a dohlížím na mír v Shinobi světě. Ostatní se dozvíte v mém příběhu o mém životě a prakticky mé zkáze.

Původem jsem z Amegakure no Sato, kde do mě zapečetili Gobiho. Lidé mě brali poměrně normálně a stal sem se úspěšným Jouninem a byl sem dokonce i členem ANBU. Nosíval sem velmi podobný plášť Akatsuky, ale bez červených obláčků(tehdy ještě Akatsuky nebyla známá). Pod pláštěm sem neměl nic, pouze obvázané břicho obvazy proti kýle. Na nohou jsem mýval tehdy volné černé kalhoty, které mi v polovině holení začali svazovat obvazy, které vedly až ke kotníkům a jako boty sem nosíval Ninja sandále. U pasu mi vysela ve vodorovné poloze katana.
Jednoho dne jsem šel za vesnici vyzkoušet mé nové jutsu - Tajuu Kaze no Yaiba. Po jeho úspěšném vyzkoušení, co jsem touto technikou vykácel v okolí asi 500 metrů, jsem slyšel hlasité, pomalé a velmi ironické tleskání a poté i smích. Neotáčel sem se. Neměl sem zájem o nějakého drzouna, co mi vysmívá. Myslel sem, že to byl nějaký rejpavý ninja, co neměl rád Démony nebo tak něco, ale bohužel sem se velmi zmýlil.
Osoba za mými zády promluvila :
„ Nádhera haha. Moc pěkné. Velmi krásná technika - účinná, vraždící, nikdo jí nemůže utéct, že?"
Mírně jsem se pousmál a odpověděl :
„ Ano.. Pokud jsi zkušený ninja, tak víš, že samotné Kaze no Yaiba má téměř silnější účinky než chidori. Tajuu kaze no Yaiba je jako Kirin.. možná i díky plošným škodám lepší."
Muž se začal ještě více smát a poté klidným a vyzývavým hlasem řekl :
„ Tak mě zkus porazit.."
Usmál jsem se ještě více:
„ A co budu mít z toho, když vyhraju?"
„ Nechám ti tvého démona..."
Jakmile řekl tuto větu, prudce jsem se na něj otočil. Muž stál asi 10 metrů od mě.
Byl přibližně stejně vysoký jako já, nos měl prošpikovaný několika černými pearcingy a měl divné oči. V očích jsem mu viděl kolem panenky několik tenkých pruhů a místo toho, aby bělmo měl bílé, bylo modré. Hned jsem poznal, že je to nějaká oční technika. Na ústa jsem mu příliš neviděl, protože měl velmi podobný plášť jako já, akorát na něm byly rudé obláčky. Jeho vlasy byli stojaté a rudé, možná mírně naoranžovělé. Na první pohled budil respekt.
Vytáhl jsem katanu, v pustil jsem do něj větrnou chakru a vytvořil si chakrovou čepel. Muž se na mě usmál a pomaličku se ke mě rozešel, ale já se na něj rozběhnul. Jakmile jsem byl u něj, jednou rukou jsem vytvořil tlakovou vlnu z vrchu, aby nemohl uskočit nahoru a katanou sem seknul přímo na něj. Vypadalo to, že ho rozseknu, ale najednou zmizel. Než jsem si uvědomil, že je pryč, ucítil jsem obrovský tlak na zádech a odletěl jsem přes 20 metrů daleko. Když sem se zvedal, optal jsem se :
„ Co jsi zač? C-Co po mě chceš?"
Muž se začal smát a s posměšným tónem odpověděl :
„ Tebe chci.. tvého démona."
Když jsem toto uslyšel, byl jsem již na nohou a použil jsem pečetě, kterými sem vytvořil Mokuton. Ze země vyjeli kořeny, které ho chytli a já se proti němu rozběhnul, dokud jsem měl čas a už na dálku jsem začal dělat pečetě. Použil jsem svojí novou techniku.
Na 3 metry od muže sem zařval :
„ Tajuu Kaze no Yaiba!!!" Účinky jsem zmenšil do co nejmenšího rádiusu, aby měli co největší účinek. Na vlastní oči jsem viděl, jak to toho chlapa rozsekává, ale on se najednou objevil za mnou a začal mi rozdávat rány jako malému klukovi. Když mě udeřil asi po dvanácté, padnul jsem vyčerpaně na zem. Muž si stoupnul nad mě a nic neříkal. Neviděl jsem jiné východisko a tak jsem použil Chakrové brány.
Odhodil sem ho a začal otvírat brány. Dokázal jsem otevřít 7 bran a pustil jsem se do něj. Rozdával jsem mu ohnivé rány a viděl jsem jak sem mu trhá kůže. Asi po minutě ukrutného mlácení a bolesti při trhání mých svalů jsem to ukončil, tím že jsem ho vykopnul do vzduchu a použil jsem něco podobného, jako ura rentě. Slyšel jsem o tom kdysi dávno a pokusil jsem se to napodobit. Když sem to ukončil, viděl jsem, jak leží v kaluži krve a je rozervaný na kousky. Vypnul sem chakrové brány a vyčerpáním jsem padnul na zem.
Cítil jsem jak mi bolestí hoří celé tělo, ale promluvil sem ke GOBImu :
„ GOBI..kdo to byl? Co to mělo znamenat?"
Ozval se můj vnitřní hlas GOBIho. Byl velmi hrubý a vrčivý :
„ Být tebou, tak se neraduji.. musíme odsud ihned zmizet." než sem se stihl zeptat, proč se nemám radovat, tak sem viděl odpověď.
Muž se otřepal, stál nad mnou jakoby se mu nic nestalo a začal se velmi nahlas a ďábelský smát :
„ Ty blázne pošetilej! Myslel sis že můžeš porazit BOHA?! Teď jsi můj.."
Když se pro mě pokoušel šáhnout, ponořil jsem se do země a zmizel v ní. GOBI mi poradil jakým směrem mám jít a tak jsem před tím mužem začal utíkat...